Databáze zaniklých továren

Krajkářství do Krušných hor přinesla Barbora Uttmanová. Zpočátku se výroba odehrávala především v jednotlivých domácnostech a výrobky se vozily do Annabergu. Později si ovšem krajky z Vejprt vydobyly své vlastní jméno. Krajky se paličkovaly z lněných a bavlněných nití a občas také z vlny, hedvábí, či stříbrných nití, koňských žíní a slámy. V Česku se začalo paličkovat kolem 16. století. Nejvíce se rozšířilo po 30leté válce, kdy skončilo dolování rud a mnohdy to byla jediná obživa celé rodiny. Negativní dopad na zdejší krajkářství měly levné krajky z Číny, výroba paličkovacího stroje a odsun Němců.

Krajky byly zhotovovány buď jako metrové, nekonečné délky, případně kusové, dle dodaných předloh. Dělaly se také drobné krajky jako límečky, vložky, dečky, či záclony.

Krajkářství bylo rozšířeno v celých Krušných horách. Největší věhlas ovšem mělo krajkářství ve Vejprtech. Krajky se paličkovaly v jednotlivých usedlostech.