Rekonstrukce krajiny Ústeckého kraje

Kostel Sv. Vavřince je zmíněn v listinách r. 1366, jako farní. Roku 1750 byl přestavěn v barokním slohu. Pro naprostou zchátralost byl zbourán v 80.letech minulého století.

Podle soupisu památek ve druhém svazku publikace Umělecké památky Čech K/O byl pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1750 postaven na místě staršího kostela. Kostel byl jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem a nízkou hranolovou věží na západní straně. Po obou stranách presbytáře byly nízké přístavky sakristie a oratoře. Fasáda byla členěna trojdílnými pilastry, okna byla kasulová. Zařízení kostela bylo rokokové. Hlavní oltář s bohatým rokajovým rámcem s anděly a se sochami sv. Petra a Pavla nad bočními brankymi pocházel z doby po r. 1750. Oltářní obraz sv. Vavřince byl namalován r. 1864. V kostele dále stály oltář sv. Anny z r. 1759 a oltář Nanebevzetí P. Marie z r. 1763, na obou byly titulní obrazy z r. 1864. Kazatelna s postavami čtyř evangelistů byla vytvořena ve 3. čtvrtině 18. století. Ze staršího kostela pocházela kamenná křtitelnice datovaná r. 1663. Křížovou cestu podle J. Führicha namaloval Weiss v Praze r. 1857. K severní straně lodi přiléhal novogotický náhrobek z r. 1829.

Zdroj:E. Poche a kolektiv; Umělecké památky Čech K/O, svazek druhý; vyd. Academia, Praha 1978